< Všechna témata
Tisk
Jsme zde:

Jak začít bádat III. – Noříme se do matrik

[Převzato z: Jak začít pátrat III. – Noříme se do matrik]

Věk

Měl by přibližně souhlasit s datem narození a s věkem uvedeným u svatby.
Pozor, věk u úmrtí bývá nepřesný, rozdíly jsou možné až +- 10 roků, zvlášť u osob, které zemřely ve vyšším věku. U svateb nebývá věkový rozdíl tak častý a v takovém rozmezí, ale je také možné se s ním setkat.

Dospělost

Do věku 24 roků podléhali potomci otci, v případě, že otec již nežil, podléhali okresnímu hejtmanství (okresnímu úřadu), matka o svých dětech neměla rozhodovací právo. V matrikách se s tím setkáme především u svateb, kde nezletilý snoubenec, snoubenka museli mít svolení otce nebo úřadu.

Hranice dospělosti se měnila až ve 20. století.

Dispens

Jde o prominutí nějaké překážky, která by z hlediska církve bránila uzavření sňatku, nebo která by mohla později způsobit prohlášení uzavřeného manželství za neplatné. Nejčastěji se v matrikách setkáte s prominutím překážky v důsledku příbuzenských vztahů. Překážkami bránícími uzavření manželství (zrušitelné, nezrušitelné) se zabývá velmi podrobně jak církevní, tak i civilní právo.

Všeobecně platí, že problematika dispensů je natolik složitá, že je třeba řešit každý případ samostatně.

Poznámky, vpisky v matrikách

Zhruba od 19. století se v matrikách objevují dopsané poznámky, nejčastěji o uzavřeném sňatku, vystoupení z církve, vydání opisu křestního listu. Vyplývá to z toho, že fary měly mezi sebou povinnosti předávat informace o matričních událostech osoby do její rodné fary.

Pozor, v době protektorátu muselo mnoho obyvatel dokládat svůj původ, někdy i do šesté generace. Proto se mohou i u osob narozených na přelomu 18. a 19. st. vyskytnout záznamy o vydání křestního listu v období do r. 1945.

Do matrik se zapisovala i soudní rozhodnutí, např. o změně příjmení, nebo později o otcovství, případně adopci.

Domovská obec

Instituce, která byla uzákoněna po roce 1848.

Na rozdíl od předcházejícího období, kdy záležitosti obce a obyvatel spravovalo příslušné panství, přešly všechny povinnosti na obec. Domovská příslušnost byla přidělena (k danému datu) obyvatelům obce, tedy ženatým mužům (jejich manželkám a dětem), svobodným dospělým. Domovské právo se přenášelo z otce na jeho děti, ženě se měnilo domovské právo sňatkem, získala domovské právo po manželovi.
Některá povolání (např. četnictvo) měla spojenu domovskou příslušnost s místem výkonu povolání.

Zákon o domovském právu řešil opravdu velké množství možných případů, kdy, jak a komu domovskou příslušnost přidělit. Domovská příslušnost mohla být změněna na základě žádosti konkrétní osoby, a to podle pravidel obce, kde osoba bydlela. Většinou se jednalo o podmínky dlouhodobého bydlení v obci (kolem deseti roků), dobrá pověst v obci i v církvi, dobré ekonomické postavení. Změna domovského práva byla sice bezplatná, ale obce udělení nové domovské příslušnosti podmiňovaly příspěvkem, darem například pro obecní chudé.

Pozor, pokud se např. v roce 1900 setkáme v pražské matrice se záznamem u osoby s domovskou příslušností v Plzni, je velmi pravděpodobné, že příslušnost byla udělena předkovi této osoby po roce 1848 a že kořeny rodu tedy vedou do Plzně.

Stěhování

Do roku 1781 (Patent o zrušení nevolnictví) se mohli lidé stěhovat pouze v rámci panství, v případě svatby s osobou z jiného panství musel jeden ze snoubenců požádat o tzv. výhostní list.
Pozor, především velká panství (např. Liechtensteinové) měla své územní působnosti v několika lokalitách, často velmi vzdálených, je možné, že zrovna váš předek se mohl přestěhovat do zcela jiné lokality nebo tam byl majitelem panství poslán za prací. Nemůžeme si tak panství představovat jako jednolité území typu farnosti.

V této fázi je dobré snažit se vyhledat, ke kterému panství patřila obec, z níž máte poslední zápis a špatně dohledatelný další zápis zkusit hledat v jiné z obcí tohoto panství.

Po uvedeném roce už stěhování nebylo omezené a dochází k němu stále ve větší míře. Je také třeba hledat souvislost se vznikajícími továrnami, rozvíjejícím se průmyslem, především z malých obcí chodili lidé za prací, kde přes neskutečnou dřinu a špatné pracovní podmínky dostávali pravidelně výplatu – hotové peníze.

Bylo možné i stěhování v rámci celého Rakouska, Rakouska-Uherska (po roce 1867), zde se podmínky lišily podle toho, o které území císařství se jednalo.

V 19. století se také velmi rozšiřuje emigrace, nejen do USA, ale také do několika oblastí tehdejšího Ruska.

Pozor, po r. 1650 až cca do r. 1700 dochází často k živelným přesunům obyvatel, a to v souvislostech s třicetiletou válkou (prudký pokles počtu obyvatel, zpustošené obce, neosídlené chalupy, neobdělávaná pole).

Stěhovavá povolání

Tyto profese s sebou nesly časté územní přesuny, potřebné zápisy se pak velmi špatně v matrikách dohledávají.

Jedná se hlavně o tato povolání:

Učitelé (kantoři), lesníci, kováři, šafáři, mlynáři, duchovní, ovčáci, pastýři, panské úřednictvo… Zvláštní skupinou jsou pak světští, komedianti, potulní kramáři, brusiči, hudebníci…, kteří se pohybovali opravdu po velkém území.

Civilní matriky

(nespadající pod pravomoc církve) byly vedeny od r. 1870, sem se zapisovaly matriční události všech osob, které neměly katolické, evangelické či židovské vyznání, stejně jako bezvěrci. Tyto matriky byly vedeny okresními hejtmanstvími, okresními úřady.

Vojenské matriky

byly vedeny od r. 1768, dnes je spravuje VÚA, jsou zčásti zdigitalizované.

Závěr

Neposuzujme, prosím, matriční události předchozích století dnešníma očima.

Muž a žena spolu mohli žít a plodit děti pouze v manželství, nemanželské děti byly nežádoucí a společností (obcí) byly svobodné matky a jejich děti odsuzovány.

Svatý stav manželství byl nedotknutelný, varianty řešení nějakého problému v 19. st. typu: „No, tak oni spolu žili, měli spolu dvě děti a pak se po deseti letech vzali…“ jsou naprostá hloupost, natož v dřívějších stoletích. Dnes žijeme jinak, ale dnešní zvyklosti nelze aplikovat na historii, kterou známe z matrik.

Na závěr opakování – nic není dogma, řešení konkrétní matriční záležitosti, týkající se konkretní osoby záleželo vždy na knězi, jeho zkušenostech, pečlivosti, případně na rozhodnutí církevních orgánů.

Předchozí Jak začít bádat II. – Manželství a rodina
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Užitečné odkazy

Software webtrees

GEDCOM

Webtrees Manual - originál příručky (anglicky)

Underwood Family Tree - rodinný strom autorů příručky Webtrees Manual

Naše rodina

Štítky

Obsah stránky
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x